Biketrial

Biketrial je individuálním sportem, a to poměrně mladým. Je to ideální sport pro mladé a odvážné kluky a holky. Dorazil k nám právě před dvaceti lety. Není sportem nebezpečným, i když řada diváků, zejména babiček, si zakrývá při soutěžích oči. „Co na tom kole ten kluk blázní, vždyť se zabije!“ Naopak hrdí tátové, kteří se věnují trénování syna nebo dcery, již vědí, že to je přece normální tam vyskočit a zase seskočit, a korigují děs konejšivými slovy: „Neboj se babi“. Věřte, že fotbal je daleko rizikovějším sportem než biketrial a ani pojišťovny jej neřadí mezi rizikové sporty. Pokud dojde k úrazu, tak jsou to většinou modřiny a odřeniny, nad kterými kdejaký kluk mávne rukou. Je to dáno tím, že trénink je postupný, od nejzákladnějších prvků k těm složitějším. Není možné přeskočit základy a pustit se do vrcholových prvků. To vlastní strach nikomu nedovolí!

Jezdci, kterým se biketrial stal denním přítelem a věnovali mu kromě svého talentu i hodně potu a píle, dosáhli na mety nejvyšší. Řada našich borců získala mnoho světových trofejí a ti nejpilnější pak dosáhli až na titul mistra světa. Dívky mají samostatnou kategorii. Kategorie pro speciální kola 20′ se nazývají poussin, benjamin, minime, femina, kadet, senior, elite a pro horská kola 26′ expert a master. Již podle názvu kategorie master a elite je zřejmé, že zde titul mistra světa má váhu nejvyšší. Takovými mistry světa jsou Josef Dressler a Martin Šimůnek.

Většina kluků a děvčat používá jízdní kolo jako dopravní prostředek. V dnešním silničním provozu je to velmi nebezpečná jízda. Kdo si kolo oblíbil a nechce riskovat zdraví, používá kolo k rekreační jízdě mimo vozovky. Ti soutěživí pak k soutěžím v různých sportech a disciplínách. Biketrial je samostatný sport, který se provozuje mimo vozovky, a to v lesích, na uzavřených plochách a nyní stále více v trialových parcích. Je to sport individuální a výsledek záleží jen a jen na jezdci samotném. V tomto sportu jezdec od útlého mládí vyrůstá v kolektivu stejných nadšenců, kde se nedělají rozdíly mezi začátečníkem a ostříleným borcem. Rady dostává nejen od trenéra, ale i od kamarádů nebo mistrů světa. V této partě si však na „mistra světa“ nikdo nehraje, i když zde řada skutečných mistrů světa je a patří mezi uznávané veličiny našeho sportu.

Začít s biketrialem v dnešní podobě není záležitostí pouze nejmladšího člena rodiny. Vedle toho, že se chlapec či dívka přihlásí do jednoho z registrovaných klubů a získá závodní licenci, bude třeba i významné pomoci rodičů. Pořízení závodního kola, účast na tréninku, doprava na závody – to jsou okamžiky, kdy se mladý adept na biketrialového mistra bez pomoci rodičů neobejde. Odměnou tatínkovi a mamince je pak to, že jejich dorůstající ratolest získá zálibu, která ho ve volném čase zcela zaměstná. Začínající mladý „bajker“ běžně trénuje odpoledne a o víkendech 12 až 20 hodin týdně a zúčastní se deseti národních závodů ročně. Naši mladí jezdci pravidelně zajíždějí na závody do Polska a na Slovensko. Ti nejlepší se každoročně zúčastňují 4 závodů seriálu mistrovství světa (letos je to 2x Španělsko, Česko a Japonsko). Biketrial je sportem, který spojuje rodinu a který vychovává děti k cílevědomosti, schopnosti soustředit se, vylepšuje fyzickou kondici a motoriku těla.

Zdroj biketrial.cz